[3]Jak poprvΘ? PoΦkat... vlastn∞... jsi jen dost podobn² mΘmu starΘmu p°φteli Teovi. Byl to poutnφk a v tomhle m∞st∞ se nikdy nezapomn∞l stavit.
[4]Tak proto ta podoba! Nikdy nßm ne°ekl, ₧e mß syna. Co jsi to vlastn∞ pot°eboval?
[5]Co₧e? Kn∞z je mrtv²? To je velikß ztrßta pro vÜechny. Byl to dobr² Φlov∞k.
[6]<18>Jak tak nad tφm p°em²Ülφm, v k∙ln∞ za m∞stem jsem naÜel kus zakrvavenΘho skla. Nikdy bych si to nedal do souvislosti, kdybys mi o tΘ vra₧d∞ ne°ekl. Mohlo by to poslou₧it jako d∙kaz - tady mßÜ a nalo₧ s nφm jak uznßÜ za vhodnΘ.
[1]{2}To jsem zvonil jß. Necht∞l jsem vßs vzbudit.
[1]{5}(22)VyÜet°uji vra₧du kn∞ze. Nevφte o tom n∞co?
[1]{0}Nashle, a a¥ vßm po cel² den prÜφ.
[2]{3}Vy m∞ znßte? Jß vßs vidφm poprvΘ.
[3]{4}To musel b²t m∙j otec.
[4]{1}Na n∞co jsem se cht∞l zeptat.
[5]{6}èkoda. Doufal jsem, ₧e se n∞co dozvφm.
[6]{1}Perfektnφ. Tohle mi snad p°i vyÜet°ovßnφ pom∙₧e.
